Karel Kuthan: Synergie je všude kolem nás, je jen na nás se nad tím zamyslet a využít ji.

Co Vás vedlo k odchodu z akademické sféry a k podnikání v zemědělství?

Restituce rodinného statku. Patřil mému dědečkovi, kterého komunisté odsoudili v padesátých letech ve vykonstruovaném procesu na doživotí. Ve vězení zemřel. Potom vědomí, že pokud budeme všichni sedět na stejných židlích jako před revolucí, nic se nemůže změnit. No a nakonec povinnost postarat se o rodinný majetek. Zásadní bylo, že s tímto mým názorem souhlasila i moje manželka, pro kterou následně tento souhlas znamenal velké trápení, jak zajistit fungování rodiny po přestěhování z Prahy do polorozbořeného statku.

V jakém stavu Vám byl vrácen rodinný statek v roce 1992?

Ve velmi špatném. Skrz děravé střechy hospodářských budov prorůstaly náletové dřeviny, v nyní obytné části byl dříve sklad materiálu civilní obrany, v době našeho příchodu prostor se shnilými podlahami a propadlými stropy. Dost těžko se to dá popsat.

Proč jste se rozhodl právě pro chov prasat?

Protože v té době na statku jakž takž fungoval výkrm prasat – systém lopata-kolečko-vidle – a já jsem tomu vůbec nerozuměl. Takže co nějak fungovalo, jsem se snažil zachovat a zlepšit. Bylo tady asi 400 prasat ve výkrmu. V letech 1992-1995 proběhla rekonstrukce a modernizace porodny, odstavu a výkrmu. Měli jsme uzavřený obrat stáda 100 prasnic. Provoz porodny a odstavu jsme ukončili v roce 2002, protože daný systém technologie a ustájení po deseti letech provozu neumožňoval řešit aktuální problémy s biosekuritou chovu, což mělo pochopitelně dopad na stále horší výsledky. Výkrm jsme provozovali do roku 2004, kdy jsme selata nakupovali.

Za této situace jsem se rozhodl, že pokud dále uvažovat o chovu prasat, tak jen v kombinaci s provozem bioplynové stanice. U mne na statku na to nebyly vhodné podmínky, proto jsem koupil sousední areál živočišné výroby od Zemědělského družstva Jiřice u Miroslavi., kde jsem v roce 2007 jako společnost Renergie s.r.o. vybudoval bioplynovou stanici o výkonu 600 kW (el) a následně v roce 2008 rekonstruoval objekty pro chov prasat s dnešní kapacitou 300 ks prasnic - uzavřený obrat stáda. Po dvou letech fungování bioplynové stanice se mi podařilo navázat spolupráci se zahraničním investorem, založit společnost Bylinky s.r.o. a společně vybudovat skleník na pěstování bylinek, který je nyní významným odběratelem tepla a elektřiny z BPS.

Vaše aktivity jsou navzájem propojeny – máte chov prasat, bioplynku, rostlinnou výrobu na 520 ha orné půdy, spolupráci se společností Bylinky s.r.o. Jak tato vzájemná provázanost funguje? Byl to od začátku promyšlený rozvoj?

Funguje výborně. Rozvoj to byl postupný a s tím souvisí i dlouhodobé upřesňování jednotlivých částí systému a jejich vzájemných vazeb až do dnešního stavu. Ten je založen na logické vazbě a provázanosti živočišné výroby, rostlinné výroby a výroby energie z obnovitelných zdrojů. S problematikou produkce bioplynu jsem se seznámil l už během svého působení na Ústavu chemických procesů ČAV , takže mi toto téma nebylo cizí. Teprve s novou etapou rozvoje chovu prasat ale bylo možné uvažovat o této kombinaci. Vepřová kejda obsahuje nemalé množství energie, která s u nás uvolní v bioplynové stanici. Když vyvážíte kejdu přímo na pole, tak ztrácíte spoustu peněz. Každý systém, který se skládá z několika technologií, má synergetický potenciál, tedy jinak řečeno možnost díky propojení vstupů a výstupů jednotlivých technologií navzájem dosáhnout v konečném bilancování nemalých finančních úspor, a to tím, že materiálové i energetické vstupy do systému jsou využity ze sta procent. Synergie je vlastně všude kolem nás, je jen na nás se nad tím zamyslet a využít ji.

Naše řešení není unikátní jen v propojení technologií (systémů), ale zejména v tom, že se nám podařilo zachovat rozumné proporce, tedy že máme dostatečnou plochu orné půdy na aplikaci digestátu (hospodaříme v oblasti nitrátové směrnice), stejně tak jako na pěstování energetických plodin (hlavně kukuřice) v rozumném poměru k dalším plodinám v osevním postupu a významný podíl na využití tepelné a elektrické energie v místě.

Uvažujete o rozšíření podnikání? Pokud ano – v jakém směru?

Ano, ale zatím to je ve fázi přípravy, tak bych to nerad zveřejňoval

Jaký je stav stáda v současné době?

240 prasnic + cca 50 prasniček, na to navazující odstav a dále výkrm s kapacitou 1998 ustajovacích míst.

Proč jste se rozhodl rozšířit chov prasat?

Nikoliv chov jako takový, pouze sekci odstavu selat. Jedná se o další kvalitativní stupeň v našem systému. Za poslední tři roky jsme zvýšili počet selat na prasnici a rok na hodnotu 29,4 a tak jsme potřebovali další prostory pro organizaci ustájení v odstavu. Statek se stále snažíme zhodnocovat a rozšiřovat další činnost.

Chov, spotřeba biomasy, výroba energie, skleníky – vytvořil jste model pro trvale udržitelný způsob hospodaření. Daří se vám pomocí synergie výše uvedeného prosperovat?

Nepochybně, díky využití synergie systému (tu má de facto každý systém, otázkou je míra jejího využití) z toho všichni účastníci - Kuthan - Renergie - Bylinky - profitují.

Co Vám práce v tomto oboru přináší?

Uspokojení. Po odchodu z akademické sféry do zemědělství jsem si uvědomil, že zemědělství je jednak základní obor činnosti člověka na této planetě a dále, že to je nejsložitější systém, který jsem doposud poznal, resp. stále poznávám. Jsem rád, že jsem se mohl se svoji rodinou vrátit na rodinný statek a podnikat v tomto oboru.

Jste také místostarosta obce. Jaký vliv má rozvoj Vašeho podnikání na život v obci?

Tak to přímo nevnímám, snažím se zájmy své a obce propojit. Snad jen jeden údaj. Ve spojení s mým podnikáním vzniklo v místě cca 50 pracovních míst.

Byl jste oceněn v rámci soutěže Českých 100 nejlepších v kategorii zemědělství a potravinářství. V čem vidíte svůj úspěch?

Ano, to ocenění mne velmi potěšilo. Už jenom proto, že ve Španělském sále Pražského hradu zaznělo při vyhlašování sousloví "Statkář Karel Kuthan" - to kvůli mému dědečkovi. Jinak to beru s rezervou. Svůj úspěch vidím ve vytvoření unikátního a fungujícího systému.

Proč jste si vybral pro realizaci své zakázky právě firmu Möller?

S firmou Möller spolupracuji již od roku 2008. Jejich technologii považuji za velmi dobrou. Vždy jsme byli společně schopni nejen dobře definovat předmět zakázky a jeho plnění, ale zejména v průběhu realizace zakázky řešit operativně veškeré dílčí změny, který každý projekt v sobě skrývá. Myslím, že každý investor ví, o čem hovořím. Kvalita provedení zakázky byla vždy na vysoké úrovní, resp. vždy na vyšší, než dohodnuté. Dnes vím, že to je firemní filosofie, které si velmi cením.

Jak jste spokojen se službami naší firmy?

Navazující služby - servis instalovaného zařízení a případné poradenství pro provozovatele - tedy přímo pro zootechniky či ošetřovatele - a sem tam i pro mne - jsou velmi dobré.

Co byste ocenil na našich službách?

Operativnost a flexibilitu - jsou to sice dvě cizí slova, ale často používaná. No tak česky: ochota vždy řešit problém, pokud vznikne - a není to bohudík často.

Co byste uvítal v rámci zlepšení služeb?

Tož nevím, služby jsou dobré, tak snad snížení hodinové sazby servisního technika nebo sleva na další zakázku za poskytnutí tohoto rozhovoru.

Děkuji za rozhovor!

Jitka Janíková